Hledáte kouče ?

Když si člověk dovolí nebýt na všechno sám, může si najít kouče. Kouč ho vyvede z místa, ve kterém uvízl. 

Nejdůležitější schopnost kouče je, rozbít velké sousto/cíl/problém, který si klient v průběhu prvního sezení stanoví, na nejmenší možné kroky. Klient je pak schopen, ty kroky v průběhu času zpracovat/plnit/řešit, tak aby jejich výsledky byly měřitelné motivující a zůstali součástí jeho života a pomáhali mu dále růst. Skrz svého kouče v sobě naleznete vnitřní zdroje, které Vám zůstanou navždy a budou Vám nadále sloužit. Kouč udržuje Vaší pozornost směrem ke předu. Za sebe se pod dozorem kouče ohlížíte, jen za účelem pochopení, pojmenování si příčin a důsledků, které dnes vnímáte. 

Kouč není ten, co ví všechno a radí Vám. Naopak věří ve Váš velký potenciál a že nejlepším odborníkem na svůj život, jste právě vy. Díky důvěře kouče se otvírá prostor,  kde můžete vzít zodpovědnost za svůj život, do svých rukou. Žít tak svůj naplněný, svobodný a spokojený život lehčeji a s přehledem. 

Laskavý přístup, důvěra, diskrétnost, respekt k potřebám klienta je pro mně samozřejmostí, stejně jako dodržení Etického kodexu ICF.

Vyzkoušejte si 30 minutové setkání ZDARMA, kde budete mít příležitost zjistit jestli Vám koučink se mnou vyhovuje.

Sama vím, že žena na mateřské, která potřebuje změnu v životě, jen ťežko hledá na začátku své cesty prostředky. Proto nabízím pro maminky svou podporu a služby za individuální ceny !!! 

On a Ona

Příběh o vesnické holce, Ona, jak se zamilovala do kluka z města, On.

Ona byla vesnické děvče. Ve velké víře v sebe se vydala na studie do města. Byla velmi snaživá, pracovala a studovala zároveň. Měla spoustu kamarádů. Taková veselá kopa, kam přišla zvonil její smích a byla zábava.  Myslela si, že si se vším poradí a neznala situaci, že by na něco neznala řešení.

Jednoho dne upoutala pozornost vzdělaného kluka. On byl obrazem dokonalosti, chytrý, mladé vysportované tělo a měl slušné vychování. Nejprv se mu její spontánnost velice líbila a po uši se do ní zamiloval. Časem si, ale Ona začala uvědomovat, že by se možná měla začat chovat jako slušná dáma na veřejnosti a hodná holka doma v soukromí. Uklízela, vařila i čekala až na něho pravidelně s obědem, když On trávil čas mimo domov.

To se mu velmi líbilo a tak ji požádal o ruku. Ona souhlasila, veď je to chlap, co má vše co si kdy přála. Měli děti a žili šťastně a do chvíle, kdy…

Ona časem pocítila, že už ji vaření a péče o všechny kolem tolik nebaví, nenaplňuje ba dokonce, že je možná nešťastná. Dlouho nemohla o tom s nikým promluvit, protože všichni kolem ní vypadali, že je vše jak má být. Takhle to předci dělá každá žena. 

Jednoho dne, Ona objevila v knihovně svého může knihu. V knize se dočetla:

• že jen když dokáže být sama šťastná, dokáže tak činit šťastnými i lidi kolem sebe

• že jen natolik kolik člověk miluje sebe, je schopen milovat ostatní

• že to jak se ve uvnitř cítí a ne jak činí, tak takovou realitu si tvoří

• že život je krátký a člověk ho prožije naplno jen když ho vezme do svých rukou.

Kniha ji zasáhla a ROZHODLA se svůj život přetvořit. Trvalo jí to rok, než si dovolila být hodna, nové role ve svém životě. Než opět pocítila svou neomezenou sílu a víru v sama sebe.

Role kreativního tvůrce, který se nebojí převzít zodpovědnost za svá rozhodnutí a nemusí spoléhat na silné racionální smýšlení muže z města. Protože jen tak má pocit, že žije s lehkostí, radostný a svobodný život v souladu se sebou.

A co On? Ten opět spatřil tu jiskru v očích své milované ženy, díky které ho před lety přitáhla a měl radost že jí opět vidí radostnou a nespoutanou. Byl hrdý, že ji zrovna On má za ženu. 

Kdo je kouč ???

V mém okolí mně pár lidí upřimně odkrylo, že vlastně nevědí, co to kouč vlastně je. Přemýšlela jsem to sepsat, ale asi nejlíp to vystihuje tenhle příspěvek blogu jedné "docela úspěšné" pracující ženy-matky, která pomáhá matkám ulehčit si život. Blog jsem přeložila a zveřejňuji ho pod původním názvem:

Proč každá matka potřebuje životního kouče

Za svůj život jsem dostala mnoho užitečných rad. Sledovala jsem tisíce epizod Oprah, koupila a přečetla jsem si desítky knih o svépomoci, měla jsem mnoho pozoruhodných mentorů a poradců a dokonce i terapeuta (nebo dva).

• Ale žádná z těchto věcí neměla na můj život a mé štěstí větší vliv než můj životní kouč. Ano, životní kouč.
  

• Než začnete posouvat prstem k tlačítku X pro uzavření tohoto blogového příspěvku, jen mě vyslechněte.
  

Životní koučink není to, co si každý myslí. Z mé praxe bych ráda objasnila některé mylné představy, které často slýchám. Doufám, že vás tak přesvědčím, abyste to zkusili.

1. Mít Life Coach je strašně luxusní
   

Když lidem řeknu, že jsem v minulosti využívala životního kouče, jejich reakce je okamžitá: hlava nakloněná dozadu, napůl zamračená/napůl grimasa, třesení hlavou doleva a doprava, jako by chtěla říci: „No, no, no, není to přepych?"

• Ne. Když jsem našla svého životního kouče, nehledala jsem fantazii. Hledala jsem pomoc. Hodně.
  

• Chtěla jsem se cítit méně vyčerpaná a více nabitá energií.
  

• Chtěla jsem se cítit méně rozervaná v milionech různých směrů a více celistvá.
  

• Chtěla jsem se cítit méně prázdná a více hodna.
  

Před třemi lety jsem si najala svou životní koučku Devin Green, aby dělala to, co umí nejlépe – pomáhala lidem, kteří uvízli, odvázat se a jít vpřed. Vidět. Ne tak luxusní.

     2. Životní koučink je šíleně drahý

Je to zdarma? Samozřejmě že ne. Je to levné? Ne. Ale jaká rada, která změní život, ohromí mysl a změní hru, je (nebo by měla být) levná? Pokud je to příliš levné, pravděpodobně to není tak dobré.

Začala jsem dvěma koučovacími sezeními s Devin a stálo mě to 300 dolarů. Ano, je to dost peněz. Ale tady jsou některé věci, které mě stály více než 300 dolarů.

• Ošklivé šaty pro družičku.
  

• Jeden výlet do Costco.
  

• Pořádání dětské narozeninové oslavy v Monkey Joe's.
  

• Jedna noc v hotelu. Bez snídaně.
  

• Dva lístky na koncert Katy Perry.
  

A i když jsem za vše uvedené výše zaplatila více než 300 dolarů, žádná z těchto věcí nezměnila můj život. Navždy.

Jako matky nepřemýšlíme dvakrát o tom, jak utratíme 300 dolarů, když je to prospěšné pro ostatní lidi, ale utratit 300 dolarů za to, abychom změnili běh našeho života a našeho štěstí, to už se nějak zdá „přepychové“.

Tyto první dvě sezení životního koučování změnily můj život. Pomohli mi určit, co od života chci a jak podniknout nezbytné kroky, abych se tam dostala. Ano, vrátila jsem se na další sezení. A pokaždé jsem měla pocit, že to byly ty nejlepší peníze, jaké jsem kdy utratila.

     3. Životní koučink je o postupu v práci

Ani náhodou. Není to pracovní koučink. Je to životní koučink. Nejde jen o to dostat se dopředu; jde o vyjasnění. Ujasněte si, co ve vašem životě funguje a co ne, a ujasněte si, jak vypadá úspěch ve vašem životě (nejen pouze ve vaší práci – kde většina z nás obvykle začíná).

Jako zaneprázdněná matka tažená tisíci různými směry je jasnost tím nejlepším dárkem, který si můžete dát. Po práci s životním koučem přesně vím, co mě dělá šťastným a co ne, a přesně vím, jak uspořádat svůj den, týden a svůj život, abych si toto štěstí zajistila – v práci i doma.

Zamyslete se nad nejlepšími sportovními trenéry a osobními trenéry. Chápou vaše silné a slabé stránky, tlačí vás, abyste byli lepší, podporují vás a věří vám. Nyní si představte, že tento typ člověka koučuje váš život, kde výhra vypadá méně jako hra, ale spíše jako šťastný a hluboce naplňující život.

Pomáhá mi životní koučink, kterého se mi dostává, k lepším výkonům v mé práci? Absolutně. Pravidelně. Ale především proto, že mě to nutí dívat se na svou práci v kontextu celého života, nejen v kontextu toho, jak se prosadit. To je pro mě nový koncept.

    4. Životní koučink je velký závazek

To není. Nepřihlašujete se k ročnímu členství v tělocvičně. Můžete to udělat, když se na to budete cítit. A tím „to“ mám na mysli hodinový telefonát v pohodlí vašeho domova. V pyžamu, jestli chceš.

Věnujte jednu hodinu a mluvte o sobě, ne o svých dětech. Kouč vám pomůže dozvědět se o sobě a o tom, co vás rozzáří uvnitř (části vás, kterou nikdo kromě vás nevidí ani necítí). A společně najdete způsoby, jak ve svém životě provést změny, které vás učiní šťastnějšími.

Tak, tady to máte. Pravda o tom, že máte životního kouče.

• Přála bych si, aby životní kouč neměl luxusní nebo předraženou pověst, protože podle mých zkušeností to není ani jedna z těchto věcí.
  

• Přála bych si, aby každý měl životního kouče. Ale zejména bych si přála, aby každá matka měla svého životního kouče.
  

Protože stále čtete tento blogový příspěvek, jste buď moje vlastní matka (Ahoj, mami), nebo vás zaujala myšlenka mít životního kouče. Možná stále přemýšlíte, zda je pro vás životní kouč vhodný, a pokud ano, zde je rychlý test. Pokud se některý z následujících výroků cítí jako vy a chcete provést změnu, je čas kontaktovat životního kouče:

• Děláte příliš mnoho, pro příliš mnoho lidí.
  

• Žijete život, který byste „měli“ žít, ale necítíte se tak, jak byste se měli cítit (šťastní, naplnění atd.). Pracujete přesčas, abyste zjistili, že lidé kolem Tě maj rádi.
  

• Probouzíte se bez inspirace.
  

• Víte, že je potřeba něco změnit, ale nevíte, kde začít.
  

Devin Green [Devin@Fogdogcoaching.com] je můj životní kouč a ve skutečnosti nabízí bezplatné 30minutové úvodní sezení, abyste zjistili, zda je koučování pro vás to pravé. Když myslím na Devin, myslím na píseň Oasis, "Budeš tím, kdo mě zachrání."

Pomáhá mi najít klid v chaosu. Po našich sezeních se cítím neuvěřitelně uzemněná a mohu se rozhodovat s velkou lehkostí a velkou jasností.

• Chci si dnes vzít práci a jít do dýňového záhonu? Ano.
  

• Chci vařit manželovi každý večer večeři? Ani náhodou.
  

• Chci, aby společnost, kterou vedu, byla jednoho dne opravdu velká? Nikdy.
  

• Křišťálově čistý.
  

Od té doby, co jsem začala pracovat s životním koučem, mám méně starostí, méně stresu a mnohem méně křičím na své děti. Lépe jím, lépe spím a moje pleť dokonce vypadá lépe.

Ale největší výhodou je, že jsem mohla ztišit hlasy kolem sebe (říkající mi, co bych mohla a měla dělat) a zesílila hlas ve mně.

A nemyslím si, že by na tom bylo něco přepychového nebo předraženého.  

ORIGINÁL BLOGU: https://katherinewintsch.com/why-every-mother-needs-a-life-coach/

Přání pro ženy

Nejradši bych každé ženě zakázala vyslovit jediné negativní slovo na sebe, nech má jakýkoli zdánlivě objektivní důvod si to myslet. Garantuji Vám, žádný takový objektivní důvod neexistuje. Žijeme v subjektivní realitě a v té, jen to co si myslíme, je to co cítíme. Nic jiného tam není.

Pak bych vám i doporučila, abyste si nedovolili ani jednu negativní myšlenku o sobě. (Už Vám některé naskočila myšlenka: “Fuuu, ale to bych pak byla mrcha.” ? Ptám se: "A skutečně byla? Nebyly byste jen spokojenější a laskavější k sobě a k lidem kolem Vás, kterým by jste už neměli potřebu dokazovat opak, toho co vám jede v hlavě?"

Zjišťuji, že ženy se téhle změny bojí. Bojí se, jakou moc by objevili, a kterou mají. Jak by se pak udrželi v konvencích společnosti. V roli matky, manželky, kdyby si dovolili v sobě znovu oživit tu božskou sílu a moc, být samé sebou. Nemít toho nejpřísnějšího kritika jakým jsme my samé. Ta energie se teď snaží dostat zase ven. A my ji v tom bráníme, protože jsme uvěřili, že ji nejsme hodné.

Vyzývám Vás moje milé ženy, teď o Vánocích, pozorujte se. Co si o sobě říkáte, co si o sobě myslíte a prozkoumejte odkud tyto přesvědčení přichází a k čemu Vám slouží.

Pomáhají Vám být silnějšími, šťastnějšími, milujícími? Jestli jo, tak si je nechte. Ale jestli Vás udupávají a brzdí v běžných rozhodnutích. Berou Vám úsměv a odvahu na cokoli? Tak si je ihned a myslím to vážně, zakažte. Nervové spojení, nech už vznikli z jakéhokoli důvodu či zkušenosti, byla to jen zkušenost, z které jste se měli jen poučit a ne se nějak natrvalo hodnotit, musí pryč. Udělejte to hned, jinak budete posilovat neuro spojení, které Vás vzdaluje od sebe sama a od vědomí vlastní sebe-hodnoty.

Ženy narovnejte ramena, vztyčte hlavu a buďte o svátcích sobě tou nejlepší přítelkyní a ne kritikem. Buďte k sobě laskavé tak, jak jen budete toho dne schopné. Tyhle Vánoce se naopak chvalte co to jen půjde ;). Jste úžasné a nádherné bytosti. Milujte se.

Krásné Vánoce Vám Všem přeje jedna z Vás, objevující svojí božskost.

Sebe-hodnota

Vůbec jsem netušila, že moje sebe-hodnota ovlivňuje to jak konám. Dnes si zpětně uvědomuji jak nízká byla. Důvody proč se tak stalo nejsou až tak důležité. Koukáním do minulosti, budoucnost nevytvoříme. 

Důležitá otázka je: Jak si sebe-hodnotu může každá z nás zvednout?

Představte si Vaši sebe-hodnotu jako filtr v hlavě. Filtr na myšlenky, které přijmu a které si prostě nevšímám. Koukněte na to jaký filtr máte vy, ten Váš pouští myšlenky více pozitivní nebo negativní.

Je dokázáno, že to co si myslíme řídí naší náladu a to jak se cítíme. To co cítíme řídí to, co konáme. Samozřejmě to co konáme, řídí náš život. Tak co si myslíte? Jak je důležité, jak je můj filtr seřízeny filtr a tudíž jakou sebe-hodnotu mám?

Víte. Proč všechny koučinky, mapy/dary duše, HumanDesign mají takový vau efekt o čem to celé je? V čem je skutečná hodnota těchto informací pro Vás? 

Všechny tyhle věci pracují na nějaké úrovni se sebe-hodnotou. Ten text, který si přečteme nám slouží ke zvědomění (viz poznámka pod textem) svých silných možná i slabých stránek, kterých jsme si na nějaké úrovni v sobě vědomi.

Tým, že si je zvědomíme si je dovolíme a už jen tým se v nás hodně věcí změní. Začneme konat a rozhodovat se v souladu s nimi.

Když je moje sebe-hodnota postavená na sebe-poznaní. Já pak rozhoduji, které strachy mně zablokují na mé cestě, anebo je přijmu jako poselství. Já pak rozhoduji, které konflikty mně rozhodí a které úplně s lehkosti vyřeším, nebo si je ani nevšimnu. Já pak rozhodnu, které výčitky mně budou sžírat. Časem uvidíte, že vlastně ani žádné nebudou.

Co jsem myslela tým, že sebe-hodnota je založena na sebe-poznání. Je tam toho více, ale nejdůležitější cítím informaci o přijetí slabých stránek a nedokonalostí. To že si zvědomím silné stránky, neznamená, že popírám svoje slabiny. Naopak, znamená to, že jsem si jich zcela vědomá, ale nijak si je nevyčítám ani se za ně nebičuji. Přijímám je a nacházím způsoby, jak se vyhnout situacím, které je vyvolávají. Hlavně nijak nesnižují moji sebe-hodnotu.

Přichází tam vnitřní tolerance a laskavost, která se pak promítá i na lidi kolem nás a do vašich vztahů. Je to pak velký prožitek, o kterém někteří říkají, že se svět kolem nich začíná měnit. Je to “jen” tým, že vy se začínáte na svět koukat novým filtrem.

Tým se pak dostávám k další důležité dovednosti, kterou nám naše sebe-hodnota přináší a tou je, že přestávám soudit. Soudit lidi kolem sebe i situace. Úplně nám to přestane zabírat kapacitu našich myšlenek. Protože přicházíme na to, že s námi vůbec nesouvisí. Tady se uvolňuje prostor v mysli, kde přichází kreativita, jakási lehkost bytí. Možná intuice, ale o tom až příště.

A to už je jen krůček od toho, že si zvolíte cítit štěstí a začít život prožívat v pozici tvůrce, místo přežívaní v pozici obětí. Opět mně to vrací k výroku Alberta Einsteina. Volba je nás.

“The most important decision we make is whether we believe we live in a friendly or hostile universe.”

-Albert Einstein

(pozn.:Zvědomění jakožto odborný termín v koučinku vyjadřuje propojení uvědomění si něčeho se zažitou praxí, se zkušeností, s vlastním přímým zážitkem, který nás dovede k jednání. Teprve až si danou věc zvědomíme, máme možnost dosáhnout nového, žádaného návyku. Pouhé uvědomění si téhož totiž obvykle nestačí.) 

1.12.2021

Emoční spirála myšlení

Uvázla jsem v živote??? Ne, jenom v své hlavě.

Uvázla jsem ve vztazích s lidmi, se kterýma se setkávám nejvíce. Asi před půl rokem jsem pocítila, že už nejsem spokojena stým jak myslím, jak jsem negativní, apatická a chybí mě kreativnost. Tah na branku se změnil na to za jaký motouz zatáhnout, aby byl muž ke mne milý a všímavý.

Víte co mé hlavě chybělo nejvíc? Něco co můžu analyzovat. 

Co myslíte co můj mozek začal analyzovat? Lidi kolem mně. Naše vztahy a jakou roli JÁ v nich sehrávám. Moje hlava, vždy hodně optimalizovala a v posledních letech obzvlášť.

PhD už mám, barák a svatba za námi už pár let. Děti už začínají být soběstační. Hlava jede naplno, ale už není tolik co řešit? Energie také není. Od myčky se šolichám k pračce. Zahraji si na lupiče se synem, vymaluji princeznu s dcerou. Srdce se na děti usmívá, miluje je celou svojí šíří. A mysl?

 Mysl si v nestřežený chvíli dělá co chce. 

Já večer padám do postele smutná, unavená, vnitřně cítím něco mezi napjatostí a nervozitou, že další den budě stejný. Popravdě pocity si přesně nevybavuji. Jela jsem hlavou. Hlava šílela, vnímala jen nespokojenost, ale nevěděla pojmenovat proč. Dnes už vím co to je a co chybělo.

Hlava byla ve víru emoční spirály myšlení (ESM) a scházela mě moudrost srdce, to je zavaleno balvany.

Co myslíte od čeho závisí, s jakou náladou ráno vstáváte? Je to proces náhodný, anebo se váže na první maličkost co vás ráno potká? Nebo od toho jestli se vzbudíte samy, nebo někdo jiný. 

Dejme tomu, že vstáváte na budík. Rozčílí vás ponožky uprostřed koupelny, když jste ji před odchodem do postele uklidili, abyste ráno přišli do hezkého místa, nebo ani to Vám náladu nezkazí? Říkáte si, no záleží, někdy jo a někdy ne. Od čeho to závisí ??? 

Řekla bych, že je to závislé na stupni přetížení hlavy. Když vystavujete dlouhodobě hlavu ESM stačí málo, aby jste se stali uvěznění v neštěstí, které spustí malý podnět ráno. 

???Předchází tomu kontrola a strach z budoucích strachů a přetížení vědomí????

Co myslím pod ESM. Je prokázáno, že každý negativní pocit vyvolá negativní myšlenku a ta zase negativní pocit a ten zase ještě negativnější myšlenku a tak dále až .…

Uvedu příklad v případe ponožek: 

Je krásný ráno, vstanu s dobrou náladou. Vejdu do koupelny teď vidím ty ponožky. Pocítím zklamáni/ ponížení, napadne mě myšlenka on si mě vůbec neváží, navazuje pocit zbytečnosti, myšlenka jsem tu snad služka, pocit hněvu, pak myšlenka co vše já pro něj obětovala a on takto. Cítíte kam se to má snahu až dostat? Kolko zloby a hněvu dokáže táto spirála, která nabírá tým větší otáčky čím déle trvá. Nebo se to může stát až v poledne, kdy potkáte kamarádku, která řekne něco co vás zklame a spustí to úplně stejnou kaskádu emocí (=myšlenka+pocit).

 Je to přirozené pro lidi a o něco víc pro ženy, které se prý negativním myšlenkám věnuji víc než muži a je to cca 50 000 myšlenek za den (z cca 80 000 tady se čísla malinko liší). Přičtěte si k tomu ještě nižší rezistivitu vůči emočním návalům a jsme hotové pohromy, tikající bomby.

Rozumíte z toho milé ženy, proč bychom si měli a začít hlídat, co do hlavy pouštíme. Pocit, nemáme šanci přerušit, to je něco mimo naši vůli, jako samotné dýchaní. Ale to jakou myšlenkou to umocníme, si sakra vybrat můžeme. Teď proč tomu tak je a je to takhle přirozené. Protože to myšlení, které zodpovídá za emoce je v plazím mozku. A tedy je s námi evolučně mnohem déle než společenské normy, kterým se naše mozky ještě nestihli přizpůsobit.

Taky je to proste zlozvyk našich hlav zmýšlet negativně a stěžovat si kudy chodíme a tým ještě umocňovat v sobe náš zlozvyk, negativním prožitkem z vyprávění a potěš koště jestli se postěžujeme někomu, kdo už tenhle zlozvyk v sobě pěstit dále nechce a řekne upřimně ať si stěžovat přestanete, nikomu to přeci nic kromě vaší chvilkové úlevy nepřináší.

Opakování činnosti se fixuje v návyk. Návyk se fixuje v osobnost.

Takže holky teď něco povzbudivého tato spirála funguje úplně stejně i opačně takže když odchytáme negativní myšlenky a změníme je představu něčeho hezkého, co se nám povedlo to vyvolá pozitivní pocit a ten další pozitivní myšlenku a tak dále. To nám přestane ubírat tolik energie, naopak nás to nabije a začne nás život bavit. Otevře nám to, co jsme nebyli schopné vidět.

Pozitivné je, že mozek je neuroplastický a je schopný se celý život měnit a učit, nemyslím tým, ze to je snadné, a že mozek nemá imunitu ke změně, ale vše lze když se chce. 

Co tedy ke změně potřebujeme???

1. motivační okamžik: u mně to bylo procitnutí, že už takhle žít nechci, že mám vše, co si umanu a furt se cítím mizerně,

2. ukotvit v sobě návyk vychytávat negativně myšlenky, oni časem přestanou chodit a nahrazovat pozitivníma (získat návyk může trvat od 21 do 63 dní),

3. vymyslet si na začátku systém odměn, když se mě to prvé dni povede,

4. už nikdy nepustit mysl z pod kontroly.

Prosinec 2019

Now is wow

Dnes bych začala výrokem Alberta Einsteina:

“The most important decision we make is whether we believe we live in a friendly or hostile universe.”

Einstein polemizoval o tom zda jsme na světě za nějakým účelem, nebo z cela náhodně. Došel k závěru a vycházel z toho, že vesmír je deterministický a tedy nic není náhodné, je to předem dané (kauzativní) a proto jeho slavný výrok: “God is not playing dice with the universe”. Einstein spolu s Newtonem věřil v predikovatelnou budoucnost.

Stephan Hawking mu oponoval. A to zrovna kvůli jeho náklonnosti ke kvantové fyzice, která do budoucnosti vnáší jistou nahodilost a míru pravděpodobnosti. Teď si říkám, že i přes svůj životní úděl měl Hawking pozitivnější přístup k životu než Einstein. I jeho zklamání po objevení Higgsove částice je důkazem, že čekal záživnější budoucnost fyziky.

Shodli se tyhle dvě výjimečné hlavy nakonec, že ne vše máme v životě dáno v momentě narození či početí???

Než dojdu k závěru téhle úvahy ještě se ptám: Proč tolik lidi kolem mě mění práci? Čím to je. Může to být dobou covid-u kdy lidi více hloubají ve svých duších uvnitř svých příbytků. Přes to se nemůžu ubránit pocitu, že je to možná i věcí věku a uvědomění, že život potřebuje další rozměr.

To si “jen” vybrali, že svět je negativní a proto necítí naplnění a štěstí? Nebo podcenili jsme uvážení výběru zaměření když nám bylo 18. Je možné, aby mladí lidé podřízeni systému si vybrali práci svého života ve věku, kdy vybíráme školu. 

Jestli na svět přicházíme s jasným účelem a vrozeným nadáním, pak při pečlivém naslouchání sebe sama, nesmím minout ten “správný směr”. Mimochodem a ten cíl/předurčení člověka je neměnné? 

Můžu určitě po cestě váhat a v tu chvíli bychom měli mít po ruce někoho, kdo nám pomůže zase naslouchat svému nitru pokládat správné otázky z venčí. Případně lidi, kteří nás znají a vědí co nás od dětství bavilo a unášelo ve flow.  

Teď mě dochází, že i ve fyzice bych dokázala být šťastná, kdybych tam měla někoho, kdo by mě pomohl utřídit si to co jsem měla v hlavě a mé emoce. Co vlastně chci a co mě naplňuje.

Jak se asi jedináček, který byl přehnaně svědomitý a docela chválen (nevím zda správně) cíti na místě, kde se potkává cca 3000 nejchytřejších hlav světa. Lidi co tam část svého života přebývali, pracovali non-stop. Nedá se říct, že by tam vládla rivalita. Ta tam určitě cítit nebyla, ale spíš velké odhodlání lidí s jasnou vizí jejich cíle. Makali snad 24/7. 

Není to pro člověka se sklonem k perfekcionizmu a vysokým nárokům na výkon trochu moc velký tlak. Proč jsem tenkrát dala na pocit, že nejsem pro to prostředí dost dobrá nevím. 

Dnes hledám nový cíl a vím, že bude ten správny. Důležité je, se nevzdat a koukat v před.

Fake it until you make it

“Nevím co chci !!!”

Tahle věta mě přepadala cca před 7 lety z nenazdání. Vždy ve vypjatějších situacích nebo v situacím, kde dnes můžu říct, že jsem si sebou nebyla jistá. Třeba v práci jsem musela utéct na dámy a tam ji ze sebe šeptem vypustit nebo když to šlo tak i zcela hlasitě. 

Říkala, jsem si co to má být, nemám ja nějakou psychickou poruchu ?

• Nejsem si jistá mužem, kterého si mam vzít? 

• Nebo práci, kterou jsem krátce po získaní PhD začala dělat, není ta pravá???

• Tenkrát můj mozek nebyl schopen rozhlídnout se dál než za moje běžné žití. 

Trvalo mě to jen 7 let, uvědomit co moje podvědomí křičelo přes moje fyzično. Moje duše se nudila a křičela kde je mé poslaní. Ty skutečně nevíš proč jsi tady ???

Přemýšlím kdy jsem přestala vnímat svůj vnitřní hlas. Možná to bylo v půlce výšky (teď když to píšu si uvědomuji, že se rodiče rozvedli).

Co se pak stalo, že ze mě vyprchali myšlenky rázu: jsem tady kvůli něčemu velkému. Naděje ve velký fyzikální objev vyprchali se zkouškami z optiky, a prvními skriptami plné definic, vět a důkazů z algebry. 

Uvědomuji si, že jsem člověk, který se hodně váže na slova. Donedávna mě ani nenapadlo, že když někdo něco říká nebo se nějak chová ve skutečnosti myslí a cítí něco jiného. Ve světe to prostě nechodí jak na hodinách algebry. Věta, důkaz hotovo. Pocity lidí nejsou jak logické znaky ani jedničky a nuly v programovaní.

Mezi logickými znaky se časem ztratil hlas mé duše. Kam zmizela holčička co chtěla být jako malá samaritánka v Africe. Kam se vytratila ta láska ke všemu a nadšení z odhalovaní. Kde je intuice, díky které jsem s radostí řešila matematické a fyzikální úlohy. Kde jsou ty rána ve flow, kdy se člověk budí nedočkavostí vyřešit další úkol korespondenčního semináře z matematiky.

Má dušička pořád čeká až ji začnu opět dopřávat toho pocitu z dětství. Potřebuji najít ten cíl, díky kterému budu ráno vstávat energicky, ne jako v posledních dnech (už se to lepší se psaním téhle slov).

Pro začátek zkusit žít přítomností. Nemyslím rezignované žití/bytí. Myslím plné vědomé žití/bytí. Vědomým žitím myslím, že známe svoje dětství a vzorce, které jsme od rodičů získali cca do 7. roka a částečně ovlivňují náš život. Žít a přijímat své emoce a nedostatky, ale hlavně stavět na svých silných dovednostech a přednostech. Tomu co nám jde a dělá nás šťastnými. A dělejme kdy to jen jde. Netrápit se nezdary z minulosti. Mozek si jich už určitě zapsal do podvědomí a buďte si jistý, že vzpomínky použije jestli bude nutno i když si je nepamatujete. Věděli jste, že mozek si pamatuje minulost proto, aby byl schopen v budoucnu vyhodnotit možné riziko a Vás ochránit?

A když to hned jen tak nepůjde zkusím rčení:

”Fake it until you make it.”

 Takže teď budu předstírat, že se miluji a obdivuji vše co udělám a časem se to stane pravdou. Jo a mým cílem, komu to ještě není zřejmé, je pomáhat lidem.

Taky už dnes vím, že zřejme nic nevymyslím/neobjevím, ale možná mně bude dopřáno poznání, které ještě nikomu neotevřelo. Jen si to musím dovolit a připustit.

Sobeckost mého muže

Když jsem se seznámila se svým mužem varovala jsem ho, že neumím milovat bezprostředně, že si prostě moji lásku bude muset zasloužit.

Co jsem tím chtěla říct ???

Dnes už to vím, že NeMiluji sama SEBE bezprostředně, proto už vůbec nemůžu Tebe. Znamená to, že o moji lásku musíš usilovat, musíš být pro mně inspirací, budeš si muset mojí pozornost získávat. A já Tě, za to když se budeš hodně snažit, neopustím.

Co na to můj muž ??? 

Žil si svým sobeckým životem. Ptáte se jak můžu milovat někoho kdo je sobecký až egoistický ??? Proč mě sobectví překvapilo, zaskočilo a dlouho trvalo připustit/pojmenovat, že se sobeckým člověkem žiji.

Protože já kdybych byla sobecká tak sama sebe za to nesnáším. Tým, že mně jeho sobeckost vadila, mně můj muž jen zrcadlil něco co já mám v sobě zablokované. Něco, co já sobě nedovolím, nedopřeji, páč je to dle nějakých minulých vzorců třeba z dětství nepěkné. Sobeckost je/byla pro mně nepřípustná vlastnost. Jenomže v dnešním životě bez téhle vlastnosti, jste nekompletní a dřív nebo později se to projeví na Vašem sebevědomí neboli sebelásce a ta pak ovlivňuje Vaše vztahy.

Ptáte se jak vztahy ??? Sobeckost mě přece nemůže vztahy nijak vylepšit. Přesně to jsem si myslela taky.

Jedinou roli kde uznávám, že se musí sobeckost upozaďovat ale občas si ji také dopřát, je role matky. Věřím, že sobecká matka nepřináší dobro ani dětem ani nám rodičům. 

Avšak sobecké konání si občas i matka roku musí dopřát. 

Je to ve chvílích, když prostě potřebuje někde dočerpat sílu, aby mohla své děti zase obohacovat a rozvíjet. Samozřejmě škála tady je velká, je jen na nás kolik servisu dětem dopřejeme. A kolik samostatnosti od nich očekáváme. Ale jen my cítime, kdy už potřebujeme čas pro sebe.

O tom to je v každém vztahu, ne jen matka-dítě. V každém vztahu, JÁ musím mít prostor, kde se dočerpám. Líbí se mě výraz vyzdrojím. A abychom se vyzdrojili musíme aplikovat sobeckost a věnovat se jen sobě a tomu co nás baví. 

To že sobeckost nemusí být vždy zlá, mě naučil můj muž a dnes jsem mu za to vděčná. Zjistila jsem, že zřejmě i milovat umím bezprostředně. Hlavně SEBE sama a to je pro mně aktuálně nejvíc :). Díky tomu, můžu milovat svého muže a dětem se dokážu teměř rozdát.

Proto, než naše muže nebo i kamarádku začneme odsuzovat za vlastnost, kterou sobě upíráme a díky tomu ještě v sobe hromadíme vztek a zlo. Pokusme se zamyslet proč si nedovolíme být taky takové a co by nám to přineslo. Co nejhoršího se nám může stát když si ji dopřejeme?  Tehdy možná zjistíme, že by nám ta či ona vlastnost pomohla i přinést úlevu. Anebo na to přijdeme, až to zkusíme. Protože často důsledky naší mysle ani nedokážeme domyslet. :) Tu bych ráda navázala na spirálu mysle, sepíšu brzo. Došlo mně, že žádná vlastnost není zavrženíhodná jde jen o to kdy /k dosažení čeho si ji dovolíme/dopřejeme. 

Podobně je to i s emocemi.

Jaké vlastnosti či emoce si dnes člověk, já, může dovolit? Dopřejme si mít nárok na veškeré emoce tohoto světa. A jestli se nám nějakou emoci nedaří pustit ven nebo odsuzujeme za ní jiné lidi, tak pátrejme proč. Proč s tou emocí, nebo jejím projevem máme potíž ? 

Abych ozřejmila reálnu situaci: muž nepije, nevysedáva v hospodě. Podstivě pracuje, pričemž sportem uržuje svojí zdravou mysl a odbouráva stresové hormony z práce. 

zásady ochrany osobních údajů

Pokud jste mým zákazníkem a/nebo návštěvníkem webu, svěřujete mi své osobní údaje a já zodpovídám za jejich ochranu a zabezpečení. Jsem správcem vašich osobních údajů a určuji, jak budou vaše osobní údaje zpracovány, za jakým účelem a po jak dlouhou dobu.

 Prohlašuji, že při zpracování osobních údajů dodržuji platné právní předpisy na ochranu soukromí, zejména pak zákon o ochraně osobních údajů 110/2019 Sb. a GDPR.

• Zpracovávám pouze osobní údaje potřebné pro plnění zákonných povinností, a to především pro plnění smlouvy.

• V případech vyžadujících výslovný souhlas se zpracováním osobních údajů, si tento souhlas vyžádám.

• Respektuji vaše právo na přístup k vašim osobním údajům, na jejich opravu nebo vymazání na vaši žádost.

• Osobní údaje si ponechávám po dobu běhu zákonných promlčecích lhůt nebo pokud není v konkrétních případech uvedeno jinak. 

důvody pro zpracování osobních údajů

• Poskytování služeb a plnění smlouvy

Osobní údaje v rozsahu: e-mail, jméno, příjmení, adresa bydliště, telefon, případně IČ a DIČ, číslo účtu nezbytně potřebuji k plnění smlouvy (např. zaslání přístupů do aplikace, zasílání podkladů, dodání služby apod.).

• Vedení účetnictví

Osobní údaje zákazníka (fakturační údaje) nezbytně potřebuji, abych vyhověla zákonné povinnosti pro vystavování a evidenci daňových dokladů.

• Marketing – zasílání e-mailových zpráv

Osobní údaje zákazníka (e-mail, jméno, na co zákazník kliká v e-mailu a kdy je nejčastěji e-maily otevírá) využívám za účelem přímého marketingu – zasílání obchodních sdělení, a to z oprávněného zájmu, po dobu 7 let od poslední objednávky. Tento souhlas může zákazník odvolat použitím odhlašovacího odkazu v každém zaslaném e-mailu.Pokud není příjemce e-mailů zákazníkem, zasílám e-maily jen na základě souhlasu, po dobu 7 let od udělení. Udělený souhlas se zasíláním e-mailů je jasným vyjádřením souhlasu se zpracováním vašich osobních údajů. Tento souhlas lze odvolat použitím odhlašovacího odkazu v každém zaslaném e-mailu.

• Fotografická a video dokumentace, reference

Pouze na základě souhlasu zákazníka mohu použít jeho fotografie, videa nebo písemné reference na svých stránkách, a to do doby, než bude udělený souhlas odvolán (prostřednictvím kontaktních údajů).

• Analýza a vylepšení webových stránek

Moje webové stránky používají cookies. Další informace o cookies najdete na stránce Zásady cookies.  

práva na přístup k osobních údajům a jejich úpravu

• Máte právo vědět, proč potřebujeme vaše osobní údaje, co se s nimi stane a jak dlouho budou uchovány.

• Máte právo na přístup k vašim osobním údajům, které jsou nám známy.

• Máte právo doplnit, opravit, odstranit nebo zablokovat vaše osobní údaje, kdykoli budete chtít.

• Pokud nám udělíte souhlas se zpracováním vašich údajů, máte právo tento souhlas odvolat a nechat vaše osobní údaje smazat.

• Máte právo vyžádat si od správce všechny vaše osobní údaje a v celém rozsahu je předat jinému správci.

• Proti zpracování vašich údajů můžete namítat. Dodržujeme to, pokud neexistují opodstatněné důvody ke zpracování.

• Pokud máte pocit, že s vašimi údaji nezacházím v souladu se zákonem, máte právo se se svou stížností kdykoli obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů. Budu ráda, pokud nejprve budete o tomto podezření informovat mě, abych mohla případné pochybení napravit.

​Nezapomeňte vždy jasně uvést, kdo jste, abychom si mohli být jisti, že neupravujeme ani neodstraňujeme údaje nesprávné osoby. Pokud máte nějaké dotazy nebo chcete vědět, jaké osobní údaje o vás eviduji, kontaktujte mne (viz kontaktní informace).

bezpečnost ochrany osobních dat

Vaše osobní data jsou u mne v bezpečí. Přijala jsem bezpečnostní opatření, abych zamezila zneužití a neoprávněnému přístupu k vašim osobním údajům. Bezpečnostní opatření jsou pravidelně kontrolována.

předání osobních údajů třetím osobám

K vašim osobním údajům mají přístup (jako třetí osoby) pouze spolupracovníci a zpracovatelé, kteří jsou vázáni mlčenlivostí.

Pro zajištění konkrétních procesů využívám těchto služeb a aplikací třetích stran:

• Wix.com, Inc. 500 Terry A. Francois Boulevard, 6th Floor, San Francisco, CA, 94158, USA.

• Google Inc., 1600 Amphitheatre Parkway, Mountain View, CA 94043, USA.

Osobní údaje, které zpracovávám jako správce i jako zpracovatel, mohu zpřístupňovat výhradně spolupracovníkům a zpracovatelům, kteří vykonávají administrativní a technickou podporu při provozu aplikací potřebných k provozu webu a podpůrných aplikací či se podílejí na chodu mého podnikání (např. účetní). 

Jiným subjektům, je umožněn přístup pouze z důvodu plnění zákonných povinností. Je možné, že se v budoucnu rozhodnu využít další aplikace či zpracovatele, pro usnadnění a zkvalitnění zpracování.  Slibuji vám však, že v takovém případě při výběru budu na zpracovatele klást minimálně stejné nároky na zabezpečení a kvalitu zpracování jako na sebe.

kontaktní údaje

Mgr. Lucia Růžičková PhD

https://www.najdidharmu.cz

najdidharmu@gmail.com

Toto prohlášení o ochraně osobních údajů bylo naposledy aktualizováno dne 2.12.2021 a vztahuje se na občany a osoby s trvalým pobytem v Evropském hospodářském prostoru.

Vyhrazuji si právo na změnu tohoto prohlášení o ochraně osobních údajů. Doporučuji pravidelně se s tímto prohlášením o ochraně osobních údajů seznamovat.